Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. Zkouška ohněm

1. 9. 2008

Vrazila do třídy jako velká voda. Nikdo ze studentů si jí nevšiml, pravda nevypadala zrovna jako profesorka a na svých 28 už vůbec ne. Klidně by si mohla sednout mezi studenty do lavice a nevybočovala by.

Zhluboka se nadechla, napočítala do deseti a pak se rázným krokem rozešla ke svému stolu. Položil na ně své knihy a obrátila se ke studentům. Teď už jí sice vnímali, ale nevypadlo to, že by je vyvedlo z míry, že tu před nimi stojí.

„Ehm… mohli byste se ztišit a jít na svá místa do lavic?“ snažila se mluvit nahlas ale její hlas jí zradil a vypadalo to spíš jakoby pištěla.

Sakra takhle to asi nepůjde! Pomyslela si, když viděla, že sednout si šel jen jediný student a to byl ten, do kterého před chvilkou vrazila. Pak jí něco napadlo vzala hůlku a kouzlem si zvýšila hlas.

„Mohli byste si laskavě sednout, abychom začali vyučování?“ ozval se její mnohokrát zesílený hlas a v uzavřené místnosti se jeho síla ještě zdvojnásobila. Studenti se až chytali za uši a neochotně se ploužili si sednout.

Tak to bude tvrdý oříšek! Snad to zvládnu.

Usmála se a hůlku položila na stůl. „Teď, když mne již všichni vnímáte, bych se ráda představila. Jmenuji se Jane Lautrecová a tento rok vás budu spolu s ostatními profesory připravovat na složení zkoušek OVCE. Věřím, že se nám bude spolupracovat dobře a vaše studium úspěšně zakončíte. Dnešní hodinu Přeměňování, kterou mám suplovat za profesorku McGonagalovou, věnujeme opakování kouzel z nižších ročníků. To v podstatě budeme dělat ve všech předmětech. Naučím vás pochopitelně i další nová kouzla, ale těch už moc nebude, těm se budeme věnovat až poslední měsíc předzkouškami, aby jste je měli v hlavě ještě čerstvé,“ po jejím dlouhém proslovu už věděla, že její slova nemají moc velkou odezvu.

Některá děvčata se spolu začala opět bavit a chlapci jí okázale ignorovali. Jeden kluk v zadní lavici dokonce usnul. Jane začínala litovat, že toto místo vůbec brala.

„Vidím, že to s vámi nebude jednoduché. Tak tedy budu muset přistoupit k tvrdším metodám. Když mne budete i nadále ignorovat, budu nucena strhávat vám body a to bych nerada. Vím jaké to je, když to profesoři dělají, ale když nebude zbytí…“ zkusila Jane osvědčenou metodu.

„Hele lidi, no tak neblbněte! Tady paní profesorka…“ začal ten milý chlapec se kterým se srazila.

„Slečna hochu, jsem svobodná,“ opravila ho Jane a usmála se.

„Omlouvám se to jsem netušil. Tak teda slečna profesorka se nám snaží pomoci tak buďte tak laskaví a chovejte se normálně. Tohle byste si nedovolili u starý McGonagalový,“ snažil se domlouvat nebelvískému osazenctu a zdálo se, že to trochu zabralo.

Ovšem Zmiozel jí nadále nevnímal, viděla jak si mezi sebou šuškají, smějí se a házejí papírová psaníčka. Když myslíte, alespoň že moji nebelvírští jsou na mé straně.

„Za nekázeň při hodině strhávám Zmiozelu 20 bodů. Teď už se snad přestanete bavit. Já nevyhrožuji nadarmo, to mi věřte. A teď si otevřete učebnici z prvního ročníku zopakujeme si ta nejjednodušší kouzla z přeměňování, co známe,“ Jane mezitím přešla ke katedře a vzala svou hůlku, mávla s ní do vzduchu a před každým studentem se objevilo párátko.

„Určitě víte co po vás budu chtít. Vyndejte své hůlky a dejte se od práce,“ řekla s úsměvem Jane a ostatní pokývali hlavou. Asi během vteřiny se na stolech místo párátek objevily jehly.

„Výborně, studenti, toto bylo opravdu jednoduché. Ale pamatujete si jak vám to šlo ztěžka v prvním ročníku? Právě toto kouzlo se dnes učí ve druhém patře. Přišlo mi trochu vtipné začít kouzlit stejně,“ usmívala se Jane.

Do konce hodiny si vyzkoušeli hodně jednoduchých kouzel a postupně jim přihazovala těžší a těžší. Bylo na nich ale vidět, že to nejsou žádní hlupáci a že si zaslouží studovat přeměňování pro pokročilé. Uvidíme, co předvedou příště.

Na konci hodiny rozdala pár bodů a dokonce i zmiozelským, protože si to zasloužili. Nikdo se už nestavěl na odpor a ona mohla být spokojená, že provedla dobrou práci.

 

Náhledy fotografií ze složky Fénixův řád 2

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

lucrecia

(lucrecia, 22. 7. 2010 13:31)

jo tak to ji obdivuju, že to zvládla, ale možná to bude kvůli tomu, že je to v povídce. k nám ještě na základce taky přišla taková mladá učitelka a chudák dostala zrovna naši třídu, my jsme ji okázale ignorovali třeba jsme se celá třída zvedli a odešli pryč nebo jsme vyndali zvenku kliku a nepustili ji do třídy a ona se po měsíci zhroutila a musela odejít